Wellness

Pobyt nám začínal v pátek 19. července 2019. Na cestu jsme se vydali autobusem, kterým jsme nejdříve dojeli do Turnova, kde jsme měli krátkou pauzu, a tak jsme si koupili nanuky na osvěžení a chvíli si poseděli ve městě na lavičce. Pak už jsme dalším autobusem pokračovali dál. Měli jsme štěstí, že si řidič pamatoval, kde jsme chtěli vystoupit a tak nám to připomenul, když jsme dojeli do naší cílové zastávky, s přítelem jsme se totiž tak začetli do časopisu, že bychom zastávku nevědomky přejeli a jeli, až bůh ví kam.

Po vystoupení z autobusu nás čekala docela dlouhá cesta do kopce k zámku, která nebyla vůbec příjemná, protože na nás pařilo slunce a na zádech jsme táhli těžké batohy. Po tom, co jsme se konečně doplahočili k zámku, jsme si vyzvedli na recepci klíče od našeho pokoje a domluvili se, jak bude vypadat náš wellness program. Hned za hodinu nebo dvě jsme měli mít hodinu ve wellness a také masáž. Vybalili jsme si tedy na pokoji své věci, převlékli se do plavek a županu a vydali se wellness hledat. Po krátkém bloudění po hotelu jsme ho naštěstí našli. Paní, která měla wellness na starosti, nás provedla a pak už nás na hodinu nechala samotné. My jsme se převlékli z plavek, které jsme na sobě nesměli mít, pouze do županů a šli si užívat relax. Ve wellnessu byly dvě sauny, které jsme i přes můj nízký tlak, se kterým bych do sauny chodit neměla, vyzkoušeli. Poté jsme chvíli odpočívali na lehátkách, povídali si a také se kochali výhledem z balkónku.

Po hodině odpočívání nás čekala masáž, v ceně pobytu jsme měli psanou masáž nohou, ale protože jsem velmi citlivá na nohou a veškerý dotek na nich mne lechtá, domluvili jsme se, že nám místo toho maséři namasírují obličej. Bohužel jsme se s přítelem oba po masáži shodli na tom, že asi ani jeden z nás není člověk, který by si masáže užíval. Ne že by ta samotná masáž byla špatná, ale za sebe musím říct, že mi prostě nepřišlo moc příjemné, když mi cizí chlap ošmatlával obličej a krk, ale to je asi jen nějaký můj osobní problém.

Po masáži jsme se vrátili na pokoj, kde jsme se převlékli. Večer nás čekala už jen večeře v restauraci, která se nacházela v areálu zámku. Bohužel ani ta nás nijak nenadchla, měli jsme výběr pouze ze tří jídel, takže nic moc, ale nemůžu říct, že by to jídlo bylo špatné, jen by se mi asi více líbily buďto večeře formou švédských stolů, tak jako byly podávané snídaně, které musím naopak moc pochválit, anebo normální výběr z menu. Po večeři jsme se procházeli kolem zámku a užívali si výhledy. Den jsme zakončili ještě vínem a filmem.

Druhý den nás hned ráno čekala procházka s hůlkami, mysleli jsme si, že hůlky nebudeme muset mít a prostě se jenom projeme po okolí, ale nakonec jsme si je museli půjčit a podstoupit rychlokurz chůze s nimi. Vtipné bylo, že s námi na této procházce byli samí starší lidé, ale alespoň jsme se prošli s člověkem, který znal okolí a měli možnost si vyzkoušet dechová a různá uvolňovací cvičení. Na konci procházky jsme si měli ještě vyzkoušet otužování nohou podle Priessnitze, ale do toho jsme se nakonec přemluvit nenechali, nějak jsme neměli potřebu si po několika kilometrové túře cachtat nohy v kamenné vaně společně s dalšími pěti lidmi.

Po procházce jsme se rozhodli podívat se do města, do kterého jsme se vydali autobusem, který jel tak šíleně, že jsme se báli, abychom nevyletěli z průdkých zatáček, naštěstí se tak nestalo. Ve městě jsme si zašli na zmrzlinu a dortík do jednoho podniku, o kterém mi přítel vyprávěl a pak se ještě nacpali kebabem a pizzou.

Na hotel jsme se dostali až večer, takže jsme si došli, ještě pořád nacpaní, na večeři a po ní si domluvili vířivku, která byla z celého pobytu úplně nejlepší. Po vířivce nás už čekal jen odpočinek na pokoji a další den ráno odjezd domů.